Promítnutí evropské direktivy RED III (Renewable Energy Directive) do českých zákonů, konkrétně do zákona 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší.
Jde o úpravy paragrafů (§19 a dále) stanovujících povinnosti distributorů paliv (přesněji osob uvádějících zboží do volného daňového oběhu) do roku 2030.
—
Zarážejícím je způsob, jakým byl takto důležitý dokument vložen do českého právního řádu. S argumentací, že není dostatek času, jej ministerstvo životního prostředí vložilo do zákona prostřednictvím poslaneckého pozměňovacího návrhu přii projednávání v Poslanecké sněmovně. Okopírovalo tak postup, který byl použit i při implementaci předchozí verze dokumentu (RED II).
Nutno dodat, že Česká republika byla jednou k prvních zemí, která RED III implementovala
Členské země měly možnost zvolit si, zda-li v roce 2030 budou plnit požadavky na podíl obnovitelných zdrojů v dopravě nebo na procentní snižování emisí. Česká republika se vydala cestou snižování emisí, což SČS považuje za správnější cestu (protože snižování emisí je primárním cílem všech restrikcí, kterými je trh pohonných hmot zatěžován.
Schválená verze předpokládá, že povinné subjekty budou v roce 2030 muset vykázat snížení emisí z jimi dodávaných paliv o 11% (v roce 2024 je to 6%). Dále budou muset deklarovat určitý podíl obnovitelných zdrojů dodaných na trh formou pokročilých biopaliv a paliv nebiologického původu. Zároveň dojde k postupnému omezení využití biopaliv 1. generace, využití UER nebo započítávání úspor dosahovaných prostřednictvím fosilního LPG a CNG.
Požadované snížení může být nakonec ještě vyšší, pokud bude nadále zachována výjimka z požadavku na dosahování emisních úspor v případě pohonných hmot dodávaných na trh v souvislosti s obměnou státních hmotných rezerv.
Zde je k dispozici přehledné grafické zpracování povinností
—
Pro členy jsou zde ke stažení
