Windfall tax neboli daň z neočekávaných zisků má za cíl získat do státního rozpočtu další prostředky, kterými by měly být kompenzovány mimořádné výdaje státu související s energetickou krizí.
Zavádí se na období 3 let (2023-2024-2025) a bude postihovat vybraná odvětví
Pro banky je rozhodující příjem alespoň 6 miliard, pro ostatní subjekty 2 miliardy za rok 2022.
Daň se odvádí ze zisku, který o více než 20% převyšuje průměrný zisk subjektu za roky 2018-2021. Tento zisk má být zdaněn kromě základní 19% sazby ještě další daní ve výši 60%.
—
Záměrem daně bylo získání prostředků od firem, které měly díky vyšším cenám energií vyšší zisky (záměrem je zdanění zisku, který firmy vydělala nikoli díky inovacím, efektivitě, píli, ale díky souhře vnějších okolností, na které sama neměla vliv.
Tento přístup obsahuje jistou nekonzistenci postoje, protože povinnými se stali i distributoři pohonných hmot (tedy obchodníci), kterým zisky nijak nevzrostly. A naopak určité podnikatelské obory, které díky energetické krizi a následnému růstu cen prokazatelně vydělaly více, zůstaly této daně ušetřeny. I ve srovnání s ostatními zeměmi EU došlo v Česku k mnohem extenzivnějšímu pojetí daně, do povinnosti bylo zahrnuto mnohem více firem.
Ministerstvo financí očekávalo, že v roce 2023 bude výnos daně činit 85 miliard Kč. Ve skutečnosti se na WFT v roce 2023 vybralo zhruba 39 miliard Kč
Za rok 2024 bude příjem daně činit asi 36 miliard
