Česká republika patří se svými více než sedmi tisíci registrovanými čerpacími stanicemi v rámci Evropské unie ke špičce. Veřejných čerpacích stanic (tedy míst, kam může kdokoli přijet natankovat, je z tohoto počtu zhruba polovina. A standardních pump, tedy takových, které nabízejí alespoň dvě paliva – naftu a benzín, je méně než 3.000.
I tak je nutno údaje o počtu čerpacích stanic brát trochu s rezervou:
V posledních zhruba deseti letech se počty čerpacích stanic téměř nemění, pokud jsou zaznamenány větší meziroční rozdíly, jde spíš o zpřesnění dat než o nějaké zásadní události na trhu.
K dubnu 2024 bylo na českém trhu evidováno celkem 7.722 čerpacích stanic, z tohoto počtu bylo 3.970 označeno jako „veřejné“. Čerpaček se standardní nabídkou paliv (minimálně benzín + nafta) bylo evidováno 2.857.
Veřejné čerpací stanice byly provozovány celkem 1.358 provozovateli z nichž 1.110 provozovalo jednu jedinou čerpací stanici.
Přehled vývoje počtu veřejných čerpacích stanic od roku 2010 je k dispozici níže v dokumentech.
Roční zprávy detailně popisující stav trhu jsou k dispozici pro členy zde.
Vývoj hrubých dodávek vybraných skupin výrobků na trh je připojen níže v dokumentech.
V roce 2024 bylo na trh dodáno 1.799 tisíc tun benzínu a 5.384 tisíc tun nafty (v obou případech včetně přimíchaných biosložek). Spotřeba je tak tvořena ze 75% motorovou naftou a z 25% benzínem
Zatímco v období 2004-2014 celková spotřeba pohonných hmot víceméně stagnovala (docházelo k poklesu benzínu a růstu spotřeby nafty, což bylo způsobeno mimo jiné intenzivní dieselifikací vozového parku osobních automobilů), za posledních 10 let vzrostla spotřeba 21%. Růst zaznamenal jak benzín (14%) tak zejména nafta (téměř 24%) a to za situace, kdy se osobní vozy nafty postupně zbavují a přecházejí zpět k benzínu.
Poznámka:
Pokles 2010 je způsoben zvýšením spotřebních daní (prudce klesly prodeje tranzitním zákazníkům a prodeje v příhraničí). Významné meziroční výkyvy (např. LPG 2014-2015-2016) jsou pravděpodobně chybou v datech.
Pokles 2020 je způsoben pandemií Covidu, ze které se ale Česko poměrně rychle dostalo (alespoň pokud jde o spotřebu pohonných hmot).
Rusko-ukrajinský válečný konflikt neměl na spotřebu benzínu v podstatě žádný vliv, zpomalení tempa růstu spotřeby je ale vidět u nafty.

Abychom poskytli co nejlepší služby, používáme k ukládání a/nebo přístupu k informacím o zařízení technologie, jako jsou soubory cookies. Souhlas s těmito technologiemi nám umožní zpracovávat údaje, jako je chování při procházení nebo jedinečná ID na tomto webu. Nesouhlas nebo odvolání souhlasu může nepříznivě ovlivnit určité vlastnosti a funkce.