Monitoring kvality pohonných hmot je v České republice cíleně prováděn od roku 2001. Ročně je kontrolováno kolem dcou a půl tisíce vzorků, které jsou částečně odebírány náhodně a částečně na základě upozornění spotřebitelů.

Z výsledků monitoringu vyplývá, že kvalita paliva je v Česke na velmi vysoké úrovni, jedna z nejlepších v celé Evropské unii.

nejčastějšími zjištěnými prohřešky jsou

• bod vzplanutí u motorové nafty. Ten není v mnoha zemích ani kontrolován, jde v podstatě o bezpečnostní parametr a odborníci se shodují, že minimálně do hodnoty 40°C (norma předepisuje 55°C) nemá tento parametr žádný vliv na chod motoru. Příčinou této závady je obvykle drobná příměs benzínu v naftě způsobená obvykle chybnou dopravce
• tlak par u benzínu. Tento prohřešek je nejčastěji zjišťován v jarním období, kdy je na menších čerpacích stanicích nedostatečně obměněné zimní palivo za letní (zimní benzín má předepsaný tlak par 60 – 90 kPa, zatímco letní 45 – 60 kPa). Jde též o parametr s minimálním dopadem na chod motoru, to je zřejmé už z toho, že zatímco jeden den je tlak par v hodnotě 63kPa vyhovujícím, následující den je již „mimo normu“ a čerpací stanice je za takový benzín pokutována
• nevyhovující destilační křivka a nižší oktanové číslo u benzínu. Tato dvojice chyb jě obvykle způsobena malou příměsí motorové nafty v benzínu a obvykle jde o chybu dopravce. Případný dopad na motor vozidla závisí na množství přimíchané nafty

Přehledy výsledků monitoringu pohonných hmot v České republice od roku 2011 jsou k dispozici níže v dokumentech

Česká obchodní inspekce dlouhodobě zveřejňuje všechna ukončená řízení s prodejci „závadných“ pohonných hmot. Z těchto dostupných dat čerpají následně různá média ve svých komentářích o kvalitě paliv na českých čerpacích stanicích.

Jednotlivá rozhodnutí o udělení pokuty

FQD (Fuel Quality Directive) ukládá všem členským státům provádět plošnou kontrolu kvality pohonných hmot prodávaných na trhu. Primárním důvodem zavedení tohoto monitoringu byla ochrana životního prostředí (kontrolovala se síra, olovo a další nebezpečné látky). Naopak, normované parametry nemající přímý vliv na životní prostředí monitorovány nejsou (například bod vzplanutí u motorové nafty).

Výsledky evropského monitoringu jsou pravidelně (s více než ročním zpožděním) zveřejňovány.

Aby bylo možno porovnat český trh s evropským, je třeba z výsledků ČR odečíst ta zjištění, která se v EU nemonitorují (bod vzplanutí). I tak je srovnání zkresleno i jinými parametry (například tlak par), u kterého si některé členské státy (nikoli ČR) dokázaly vyjednat výjimku v závislosti na podílu přimíchaného bioethanolu. Díky tomu může jedno a totéž palivo být na jedné straně hranice v pořádku, na druhé straně už jde o produkt, který je označen jako „neodpovídající kvalitativním požadavkům“.

Na základě porovnání hodnot EU a CZ výsledků monitoringu lze říci, že kvalita motorových paliv na tuzemském trhu je v rámci Evropské unie nadprůměrná.
Přehledy výsledků monitoringu motorových paliv v EU jsou k dispozici členům SČS zde.

V přiložené tabulce (volně ke stažení) jsou pro srovnání uvedeny výsledky monitoringu kvality pohonných hmot v ČR, EU a vybraných evropských zemích. Porovnávány jsou výsledky monitoringu kvality v EU zveřejněné Evropskou komisí a výsledky českého monitoringu snížené o vady, které nejsou v rámci evropského monitoringu členskými státy reportovány.

Z tabulky je zřejmé, že chybovost v ČR se od roku 2015 dlouhodobě pohybovala na úrovni 0,5% (1 vada na 200 prověřených vzorků), zatímco evropský průměr byl troj- až pětinásobně horší. V posledních letech dochází k dalšímu zlepšení na českém trhu, ale i výsledky v EU vykazují menší podíl závad.

Zde si můžete stáhnout roční tiskové zprávy ČOI o výsledcích monitoringu kvality pohonných hmot a roční reporty evropského monitoringu podle FQD.