Pokud pomineme snížení oktanového čísla a poškození destilační křivky malou příměsí motorové nafty, je tlak par nejčastější závadou, která je v rámci monitoringu kvality motorových paliv zjišťována. K závadě dochází ze dvou důvodů
a) nedostatečná obměna zimního benzínu za letní. Zatímco zimní benzín má předepsaný tlak par 60-90 kPa, letní jen 45-60 kPa. Čerpací stanice mají na jaře asi šestitýdenní prostor, během kterého musí doprodat maximum zimních zásob a zůstatek dostatečně naředit letním benzínem tak, aby tlak par výsledné směsi nepřekročil 60 kPa
b) směšovací efekt. Jde o fyzikální vlastnost benzínu s příměsí biolihu. Tlak par totiž neroste v závislosti na obsahu biolihu lineárně, graf závislosti tlaku par na obsahu bioethanolu vykazuje „vlnku“. To znamená, že při smíchání dvou různých a normě vyhovujících benzínů může výsledná směs vykazovat tlak par nad normovou hodnotu.
Zatímco odstranění první možné příčiny je čistě v rukou čerpací stanice, druhá příčina je neovlivnitelná, nejde o chybu čerpací stanice, výrobce nebo dopravce, jde fyzikální vlastnost hmoty.
Přestože ČOI byla v minulosti v řadě řešených případů informována, že za mírným překročením tlaku par může být právě směšovací efekt, nebyla ochotna takovou příčinu akceptovat a řízení s čerpací stanicí, která takové palivo prodávala, zastavit.
V posledních týdnech, zejména v souvislosti s připravovaným celoplošným zavedením benzínu E10, ale došlo k jednání mezi Ministerstvem průmyslu a Českou obchodní inspekcí. Závěrem je, že ČOI bude akceptovat existenci směšovacího efektu. Samozřejmě to neznamená, že při kontrolách bude automaticky tolerováno překročení normové hodnoty. Znamená to ale, že při zjištění vyššího tlaku par nedojde rovnou k zahájení správního řízení s prodejcem, ale budou se zkoumat dodávky, které kontrole předcházely. Z nich se vyvodí, jestli za vyšším tlakem par může opravdu být směšovací efekt.
Více k tlaku par Tlak par benzinu v průběhu roku
