Ve čtvrtek 17.4. dorazila do centrálního tankoviště ropy v Nelahozevsi první dodávka ropy z Terstu určená pro litvínovskou rafinerii.
Detailní informace k projektu TAL-PLUS můžete nalézt na zvláštní stránce webu státní společnosti MERO.
Událost byla mediálně velmi dobře pokryta, například kompletní souhrn reportáží a rozhovorů v ČT24 je zde
Uvádíme proto jen několik informací, které jsou často předmětem nejasností a dohadů
Jaká je kapacita ropovodů? Nezaměnila se jedna závislost za závislost druhou?
- roční potřeba ropy v Česku se v posledních letech pohybovala lehce nad 7 miliony tun. Ropovodem Družba jsme schopni do Česka přepravit 9 milionů tun, ropovodem TAL (a návazně IKL) 8 milionů tun. Každý ropovod má sám o sobě dostatečnou kapacitu na plné zásobení českých rafinerií
- Družbou lze do Česka dopravovat ropu z ruských, případně kazachstánských nalezišť. Tato ropa je vhodná pro technologii litvínovské rafinerie
- prostřednictvím ropovodů TAL+IKL lze dopravit do Česka libovolnou ropu, protože ropovod TAL nespojuje střed Evropy s konkrétním ropným nalezištěm, ale s přístavem v Terstu, kam lze tankery dopravit ropu z libovolného zdroje
- rozhodně jsme si nevytvořili novou závislost. Nikde není stanoveno, že Družba bude navždy odstavena a tím, že v Terstu je možno přijímat tankery z různých nalezišť, jsou nyní dodávky ropy do Česka naopak dostatečně diverzifikovány
Jaké ropy budou nyní do Česka dodávány?
- tuzemský zpracovatel ropy Orlen Unipetrol provedl v předchozích letech řadu zkoušek jejichž cílem bylo nalézt nejvhodnější složení rop pro litvínovskou rafinerii. Zároveň byla upravena i konfigurace rafinerie
- nově tak může být v Litvínově nadále zpracovávána ropa z rusko-kazachstánských nalezišť i ropa z dalších zdrojů
- v případě „dalších zdrojů“ nejde o jednodruhové ropy, ale o směsi různých rop
- funguje to tak, že tankery dodávají vybrané ropy a tyto ropy se míchají buď přímo v pronajatém tanku v Terstu (ropovodem je pak přepravována hotová směs) nebo jsou separátně posílány do Nelahozevsi a směs je vytvořena až tady
Bude Česko dále využívat kapacitu ropovodu Družba?
- státní firma MERO ropu pouze přepravuje, klientem (tím, kdo rozhoduje, odkud a jaká ropa poteče) je vlastník českých rafinerií Orlen Unipetrol
- 7. sankční balíček obsahuje časově neomezenou výjimku na dodávky ropy ropovodem Družba do Evropy. Zároveň ale říká, že uživatel výjimky, poté co zajistí dostatečnou kapacitu alternativních dodávek, má sám požádat Evropskou komisi o její zrušení
- lze tedy předpokládat, že po dobu platnosti sankčních opatření nebude ruská ropa Družbou do Česka dopravována (může ale být dopravována neruská ropa, takto je například využita „severní větev“ Družby vedoucí do Polska a Německa
Lze vyloučit, že se do Česku dostane ruská ropa nebo zboží jinou cestou?
- nelze to zcela vyloučit
- U ropy je situace jednodušší. Složení a vlastnosti ropy se liší podle nalezišť (míst těžby). A kupující (zpracovatel) si kupuje nikoli „jakoukoli“ ropu, ale ropu předem definovaných vlastností, ropu, která odpovídá nastavení výrobní technologie v jeho rafinerii. Záměna ropy jednoho zdroje za zdroj jiný je tak v podstatě vyloučená, protože by byla zdrojem závažných komplikací
- U motorové nafty je situace jiná. Nejen Česko, ale celá Evropa si neumí vyrobit dostatek nafty pro svou potřebu a je odkázána na dovoz. Nafta se dováží z Afriky, Středního východu, Indie, Číny. A neexistuje žádný mechanismus, který by byl schopen kontrolovat, z jaké ropy byla tato nafta vyrobena. Lze tedy považovat za jisté, že do Evropy nadále proudí a proudit bude i nafta pocházející z ruské ropy
Co bude dál s Družbou?
- aktuálně probíhají stude vyhodnocující možné alternativy dalšího využití Družby
- podle názoru Kanceláře SČS je rozumným řešením Družbu udržovat funkční
- lze předpokládat, že sankce na dodávky ruské ropy jednou pominou a evropský trh se pro toto zboží znovu otevře
- alternativně lze Družbou přepravovat i ropu z kazachstánských nalezišt, případně jakoukoli ropu z pobřeží Černého moře
- podle odborníků může ropa v ropovodu „bez pohybu“ vydržet asi 2 roky, delší odstavení je již rizikové z důvodu možné koroze ropovodu
Jak ukončení dodávek ropy z Ruska ovlivní ceny pohonných hmot v Česku?
- vůbec nebo minimálně
- cena ropy je jen jednou z položek, které ovlivňují cenu pohonných hmot
- pohonné hmoty mají svůj vlastní „trh“, cenu v Česku primárně ovlivňují ceny trhu v Rotterdamu
- výrobce pohonných hmot (rafinerie) je se svou produkcí vystavena konkurenci sousedních rafinerií (v Rakousku, Německu, na Slovensku…), cena jeho dodávek tak reaguje na cenu dodávek konkurence
- pokud by tedy rostla cena ropy obecně, lze předpokládat, že zdraží všechny rafinerie. Pokud ale vzroste cena pouze pro jednu rafinerii, nemůže tato rafinerie z konkurenčních důvodů významněji navýšit svou prodejní cenu
Není zbytečné investovat do nových ropovodů v době, kdy se snažíme minimalizovat emise způsobené spalováním fosilních paliv?
- v tuto chvíli neexistuje dostatečně kapacitní alternativa k fosilním palivům
- nejsou to paliváři, kdo určuje, jaké palivo se prodává a jaké ne. Je to spotřebitel. Spotřebitelská volba se v Česku zatím nepřiklání na stranu elektromobility. Navíc, porovnáme-li vývoj vozového parku v Česku a ty nejoptimističtější předpovědi Národního akčního plánu čisté mobility pro rok 2030, zjistíme, že minimálně do roku 2030 se bude spotřeba kapalných paliv v Česku držet na stávající úrovni
- alternativou k naftě a benzínu mohou být paliva vyráběná z obnovitelných zdrojů. Výrobní kapacita takových paliv trvale roste, „úzkým hrdlem“ se ale ukáže dostupnost surovin pro výrobu těchto paliv. Typickou surovinou je totiž nepotravinářská a odpadní biomasa. A ruku v ruce se zvyšujícími požadavky na dostupnost obnovitelných paliv roste i poptávka po stejných surovinách z jiných průmyslových oborů a také snaha o snižování množství odpadů.
- další alternativou je vodík nebo syntetická paliva, obojí má ale základ v „zelené“ elektřině. Ale poptávka po obnovitelné elektřině roste nejen ze strany dopravy a rozvoj výrobních kapacit zdaleka neodpovídá rostoucí poptávce. V případě syntetických paliv ale bude možný dovoz z míst, kde je výroba zelené elektřiny efektivnější (severní Afrika, Jižní Amerika…)
- náhrada za fosilní kapalná paliva tedy existuje, nejasné ale je množství nízkoemisních paliv, které budeme schopni vyrobit nebo dovézt. Spoléhat se na jejich rychlou a dostatečnou dostupnost by bylo obdobnou chybou, jako se spoléhat na ropovod vedoucí jen z jednoho naleziště
