Veřejnost se dozvěděla, že čerpací stanice prodávají pohonné hmoty s neakceptovatelnými maržemi za nehorázné ceny. Marže na pumpách je prý 10 Kč, na dálnicích až 12 Kč
Tak se na to pojďme podívat.
Výpočet 1
Indexová cena motorové nafty u Čepro (volně dostupné informace na webu ceproas.cz) pro 27.3. byla 38,48 Kč. Prodejní cena podle CCS (informace dostupná pro držitele tankovacích karet CCS na webu ccs.cz) byla o den později 48, 16 Kč. Rozdíl téměř 10 Kč. Ale…
Zatímco indexová cena Čepro je uváděna bez DPH, cena CCS je uváděna s DPH., Co z toho plyne? Průměrná prodejní cena BEZ DPH v ten den byla 39,80. Rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou neboli „marže“ tak je nikoli 10 Kč, ale pouze 1,30 Kč. A zbytek není příjmem (marží, ziskem) čerpací stanice, ale naopak příjmem státu.
Výpočet 2
Když se první varianta výpočtu ukázala jako neudržitelná, objevila se jiná verze. Firmy nakupují na měsíční průměr a marže byla spočítána z porovnání aktuální prodejní ceny s měsíčním průměrem. Tady bude vysvětlení trochu komplikovanější, ale opět si ukážeme nesmyslnost výpočtu.
Ano, je pravdou, že významné množsví čerpaček nakupuje nikoli za denní ceny, ale za ceny průměru týdne nebo měsíce. Průměrná březnová měsíční cena nafty byla 33,93 Kč bez DPH. Průměrná prodejní cena podle CCS (opět po odečtu DPH byla 34,36 Kč. To ukazuje na marži kolem 50 haléřů. Chyba ve výpočtu nastala zřejmě porovnáním prodejních cen na konci března (podle CCS to bylo asi 40 Kč bez DPH) s průměrnou měsíční cenou. Z tohoto porovnání by vycházela marže kolem 6 Kč. Jenže nelze přeci porovnávat denní prodejní cenu s průměrnou nákupní cenou. Pokud bychom to dělali, pak bychom museli také zohlednit, že prodejní cena na začátku března byla podle CCS asi 27,50 Kč bez DPH, oproti průměrné měsíční ceně tak pumpy generovaly ztrátu asi 6,50 Kč/litr.
Aby bylo porovnání nákupních a prodejních cen vypovídající, musí se porovnávat porovnávatelné. Tedy průměr měsíčních nákupů proti průměru měsíčních prodejů. Nebo týdenní nákupy protí týdenním prodejům, denní proti denním (a to ještě s vědomím, že nijak neřešíme cenu zásob). Ale je naprosto absurdní vyvozovat nepřiměřenou marži z porovnání průměrné měsíční nákupní ceny s aktuální prodejní cenou.
A co na to cenový monitoring?
Velmi zajímavou informací bylo i oznámení z Ministerstva financí, které vadně spočítané marže potvrdilo konstatováním, že do neděle (22.3.) byly marže v pořádku a během posledních pár dní se „utrhly“. No, kdyby to byla pravda a marže se během pár dní zvýšily z necelé 1 koruny na 6 až 10 korun, musela by nastat některá z těchto změn:
- prudce se zvýšily prodejní ceny na čerpačkách
- prudce poklesly nákupní ceny čerpacích stanic a prudce klesla cena v Rotterdamu
Samozřejmě, že se nestala žádná taková změna.
