Kancelář SČS se ohrazuje proti v médiích často opakovanému tvrzení, že čerpací stanice zneužily situace a bezdůvodně navýšily své marže. Typickými jsou v tomto případě komentáře ekonoma Lukáše Kovandy.
Skutečnost je totiž přesně opačná.
Cena pohonných hmot začala – zejména v souvislosti s děním kolem Íránu – pomalu růst už v půli ledna. Do konce ledna vzrostly nákupní ceny benzínu pro čerpací stanice v cenách bez DPH o 1,40 Kč, ale na pumpách se projevily průměrným růstem o 50 haléřů. U nafty byl růst vyšší, nákupní ceny vzrostly o 1,70 Kč, pumpy zdražily o 80 haléřů. Už na konci února se tak marže čerpacích stanic dostaly asi na polovinu dlouhodobého průměru. Závěr této části – ačkoli mezi spotřebiteli panuje stereotyp, že čerpačky rády a rychle zdražují a nerady a pomalu zlevňují, příklad ze začátku tohoto roku ukazuje, že pumpy zdražují velmi neochotně a se zpožděním.
Po začátku ozbrojeného konfliktu, tedy během víkendu 28.2.-1.3. se řada motoristů začala předzásobovat a do pondělí v podstatě došlo k vykoupení zásob na čerpacích stanicích. Tvrdit, že čerpací stanice zdražily, i když měly dostatek zásob za levné ceny je nesmysl.
Prvá odpověď by měla znít: „No a co?“ Provozování čerpaček není státem dotovaná služba, ale podnikání. A každý podnikatel využívá prostor, který má k dispozici.
V tomto případě ale prudký růst ceny přišel jako následek rychle rostoucí nákupní ceny, nikoli jako využití prostoru.
Počínaje úterkem 3.3. (a to už byly nádrže čerpaček v podstatě prázdné) totiž začaly nákupní ceny pohonných hmot, zejména nafty, dramaticky růst. Toto zdražení musí čerpací stanice samozřejmě obratem promítat do svých prodejních cen.
Aby si mohl každý udělat obrázek o reálnosti aktuálních cen na pumpách, můžeme uvést dnešní (6.3.) nákupní ceny pro čerpací stanice od hlavních dodavatelů zboží na český trh. Benzín pumpy nakupují (včetně daně) za 34,30 – 34,60 Kč, naftu za 37,40 – 39,30 Kč. V obou případech jde o cenu, za kterou je zboží naloženo na přepravní cisternu ve skladu. Je k ní tedy třeba ještě připočítat náklady na přepravu zboží, veškeré mzdové a provozní náklady čerpačky a také nějaký zisk. Nejde o žádná tendenční data, ale o veřejně přístupné informace, které lze snadno ověřit.
Lukáš Kovanda má tedy pravdu pouze v případě, že měl svými komentáři na mysli zvyšující se marže se záporným znaménkem.
